První můj příběh: Boj s prvním vlkodlakem

Když jsem s lovením monster ještě začínal, hned ze začátku mě Nejvyšší rada poslala na vlkodlaka. Nebyl to lykan. Byl to nemyslící divoký vlkodlak. Jak jsem byl informován, že budu bojovat s něčím takovým. Začínal jsem se bát. Vzal jsem si svůj nůž a vyrazil jsem na můj první lov vlkodlaka. První jsem se chytal vypít všechny mutageny, co jsem u sebe měl (věděl jsem, že by mě to zabylo). Za necelou hodinu jsem byl v lese, kde měl žít obávaný vlkodlak. Při hledání jsem našel menší jeskyni, kdy by se mohl vlkodlak schovávat. Vešel jsem do jeskyně, ale nic jsem, neviděl, hodil jsem do sebe lahvičku mutagenu a šel dál. Byla to chvilka a mutagen začal působit. Ve tmě jsem viděl alespoň trochu, bylo to lepší než vůbec.
Pokračoval jsem dál a hlouběji v jeskyni bylo cítit hnijící maso. Byl to mrtví kanec roztrhaný na kusy. Ať tam ležel jakkoliv dlouho ten vlkodlak tam byl. Podíval jsem se hlouběji do tmy. Slyšel křupnutí, které se opakovalo v ozvěně. Hned na to jsem zjistil, že to byla moje noha, co rozšlápla kancovo žebro. Ze tmy se začalo ozývat vrčení. Než my došlo, co to bylo, skočil po mě velký potrhaný vlk. Povedlo se mi držet si ho od těla, aby mi neprokousl krk. Jak jsem ho ze sebe shodil tak vyběhl z jeskyně na měsíční světlo. Vyběhl jsem za ním, ale, jak jsem se v lese rozhlédl neviděl jsem žádný pohyb. Pomalu jsem se otočil na velkém kameni za mnou stála velká postava vlka. Pomalu jsem začal couvat.
Vlkodlak zařval a následně jsem ho viděl ve vzduchu mířícího ke mně.
Když byl ještě ve vzduchu pokusil, jsem vytáhnou z nohavice nůž.
Vlkodlak mě zalehl a já najednou ucítil nesnesitelnou bolest v pravém stehně. Ale vlkodlak na mě se nehýbal. BYL MRTVÍ. Jeho tělo jsem jen shodil na zem.
Podíval jsem se na stehno, co se vlastně stalo. Nohou mi projel nůž a na to se zarazil do vlkodlaka, který na mě dopadl. S těží, jsem ho vytáhl a očistil o mech.
A tak jse přišel ke své první jizvě a zabyl svého prvního vlkodlaka.