Jak vznikla rivalita mezi upíry a vlkodlaky (movie story)
Publikováno 06.08.2014 v 14:36 v kategorii Upíři a vlkodlaci, přečteno: 276x
Začalo to velmi dávno. V dobách kdy všem
upírům vládl Viktor přímý potomek Markuse Corvina. Na jeho hradě byli chováni vlkodlaci,
ale jednoho dne se jednomu z vlkodlaků narodilo lidské dítě. Viktor ho
tenkrát chtěl zabít, ale neudělal to. Nechal ho vycvičit a ve 14 letech už
dokázal zabít 6 mužů. Jeho reflexi se stále zlepšovaly. Daly mu jméno Lucian.
Viktor jich nechal se svou dcerou vytvořit víc. Lucian se stal prvním vlkodlakem dokazující se proměňovat v lidskou podobu, byl prvním svého druhu vlkodlaků. Léta plynula a Lucian dospíval. On i ostatní vytvořeni, z jeho krve se staly otrocky upírů, denními strážci jejich hradeb. Na krcích měli tito otroci okovy, jež ujišťovaly upíry, že se nepromění. Lucian se ale zamiloval již do dospělé dcery Viktorovy Soni. Jejich láska pořád rostla. Každý večer utíkal Lucian ze své cely, aby spolu mohli strávit noc. Lucian již byl otrokem kovářem si dokázal, vykoval klíč ke své svobodě. Však kdyby utekl, jeho milovaná Soňa by s ním nešla. Jednoho dne když Soňa vyrážela na lov se, něco zvrtlo k ní a k ostatním z upírů co s ní byly se přibližovalo, množství divokých vlkodlaků které by nepřežili. Lucian to dokonce na dálku vycítil, a aniž by to mohl, udělat vrhl se za ní. Našel jí v obklíčení vlkodlaků. Neměl, na výběr musel to udělat. Srazil, si okovy již měl na krku. A na místě se proměnil. Zachránil ji, ale neměl povoleno sundat si okovy tak ho upíři chytili. Nemohl to udělat ale on tak učinil. V hradbách Viktorova hradu byl potrestán, třicet ran bičem se zpětnými háčky. Na ne dlouho začal Viktor svou dceru podezřívat za chování citů k Lucianovi. Ještě ten den svou dceru pokousal a společně s krví na něj přešli její vzpomínky. Znal její tajemství dozvěděl se že mezi jeho sestrou a Lucianem je milostné pouto. Okamžitě nechal Luciana zavřít do cely, ze které ho nechtěl nechat nikdy pustit. A svoji dceru nechal zavřít ve věži. Ona však tu noc utekla a dala mu jeho klíč od krčních okovů. Lucian musel utéct, ale neudělal, to sám.
Osvobodil i zbytek otroků. Utekli do lesa, kde Lucian začal vytvářet armádu. Ale na nedlouho přijela jedna z upírů a informovala Luciana, že Soně hrozí nebezpečí. Lucianovy hned došlo co se děje, Viktor. Neváhal a hned se rozeběhl do Viktorova království. Nezpozorován se plížil kanalizací. Soňu našel, ale když spolu utíkaly, byli zpozorováni strážemi. Do kanalizace byly naházeny sudy s pochodněmi. Neměli jinou možnost než bojovat. Vyběhli z kanalizace a v ti chvíli se rozpoutal boj. Boj však netrval dlouho. Strážných upírů bylo mnoho a nakonec skončil pár v obklíčení. Viktor byl, tenkrát u toho z blízka pozoroval jak, byla jeho dcera obklíčena zbrojnoši. Soňa doufajíc že to pomůže, vykřikla na svého otce.
,,Budeš mít vnouče.“
Viktor zaskočen je nechal oba spoutat a odvést.
Během chvilky se obvili v místností spoutaní naproti sobě. Jako nejdřív zbičovali, Luciana bičem již byl tak silný, že Lucian padl po třetí ráně k zemi. Hned potom opustili všichni upíři místnost. A v tu chvíli se začal rozevírat strop. Sluneční světlo dopadající na zem bylo oslňující. Paprsek světla byl mířen k Soně. Ve chvíli kdy se jí světlo dotklo, Soňa shořela.
Zbylo po ní jen spálené spoutané tělo. Viktor zabil svou dceru. Měl pocit že to stvoření v její lůně musí zabít, ohrožovalo ho. Napůl upír napůl vlkodlak ale silnější než oba.
Když vektor vešel do místnosti jeho zrak se upínal ke jednomu jedinému cíli, k ohořelému tělu své milované dcery Soni. Lucian naštvaný tak jako nikdy se začal proměňovat. Okovy kterými měl spoutány ruce nevydrželi a praskli. Ale Viktor, jako by tam ani nebyl. To ale Lucianovy nevadilo. Měl plán. Dostal se ven z hradu byl přímo mezi hradbami. Upíři ho zasypávali šípy z kuší. Ale Lucian ještě mocně zařval. Divocí vlkodlaci okamžitě běžely z lesa na pomoc. Lucianovy stoupenci překvapeni že ho poslouchají, se rozeběhli také.
Útok na upíří hrad byl masivní. Lucian obklopen svými vlastními vojáky zamířil přímo k Viktorovi. Boj mezi těmi to dvěma rivaly trval dlouho. Nakonec se Lucianovy podařilo svázat řetězy, do pusy mu zabodl meč. Jeho tělo hodil do studny. Jen co se podíval na ostatní viděl, že byli všichni upíři pobiti. A to co slyšel jako první bylo.
,,Luciane zvládli jsme to, je po všem.“
Lucian s úsměvem odpověděl ,,ne tohle je jenom začátek.“
Lucian nevědomky že Viktor přežil se svou armádou odešel. Ale Viktor nastoupil na loď, kde se uložil do spánku v rakvi. Nadále už ho nikdy nikdo neviděl.
Viktor jich nechal se svou dcerou vytvořit víc. Lucian se stal prvním vlkodlakem dokazující se proměňovat v lidskou podobu, byl prvním svého druhu vlkodlaků. Léta plynula a Lucian dospíval. On i ostatní vytvořeni, z jeho krve se staly otrocky upírů, denními strážci jejich hradeb. Na krcích měli tito otroci okovy, jež ujišťovaly upíry, že se nepromění. Lucian se ale zamiloval již do dospělé dcery Viktorovy Soni. Jejich láska pořád rostla. Každý večer utíkal Lucian ze své cely, aby spolu mohli strávit noc. Lucian již byl otrokem kovářem si dokázal, vykoval klíč ke své svobodě. Však kdyby utekl, jeho milovaná Soňa by s ním nešla. Jednoho dne když Soňa vyrážela na lov se, něco zvrtlo k ní a k ostatním z upírů co s ní byly se přibližovalo, množství divokých vlkodlaků které by nepřežili. Lucian to dokonce na dálku vycítil, a aniž by to mohl, udělat vrhl se za ní. Našel jí v obklíčení vlkodlaků. Neměl, na výběr musel to udělat. Srazil, si okovy již měl na krku. A na místě se proměnil. Zachránil ji, ale neměl povoleno sundat si okovy tak ho upíři chytili. Nemohl to udělat ale on tak učinil. V hradbách Viktorova hradu byl potrestán, třicet ran bičem se zpětnými háčky. Na ne dlouho začal Viktor svou dceru podezřívat za chování citů k Lucianovi. Ještě ten den svou dceru pokousal a společně s krví na něj přešli její vzpomínky. Znal její tajemství dozvěděl se že mezi jeho sestrou a Lucianem je milostné pouto. Okamžitě nechal Luciana zavřít do cely, ze které ho nechtěl nechat nikdy pustit. A svoji dceru nechal zavřít ve věži. Ona však tu noc utekla a dala mu jeho klíč od krčních okovů. Lucian musel utéct, ale neudělal, to sám.
Osvobodil i zbytek otroků. Utekli do lesa, kde Lucian začal vytvářet armádu. Ale na nedlouho přijela jedna z upírů a informovala Luciana, že Soně hrozí nebezpečí. Lucianovy hned došlo co se děje, Viktor. Neváhal a hned se rozeběhl do Viktorova království. Nezpozorován se plížil kanalizací. Soňu našel, ale když spolu utíkaly, byli zpozorováni strážemi. Do kanalizace byly naházeny sudy s pochodněmi. Neměli jinou možnost než bojovat. Vyběhli z kanalizace a v ti chvíli se rozpoutal boj. Boj však netrval dlouho. Strážných upírů bylo mnoho a nakonec skončil pár v obklíčení. Viktor byl, tenkrát u toho z blízka pozoroval jak, byla jeho dcera obklíčena zbrojnoši. Soňa doufajíc že to pomůže, vykřikla na svého otce.
,,Budeš mít vnouče.“
Viktor zaskočen je nechal oba spoutat a odvést.
Během chvilky se obvili v místností spoutaní naproti sobě. Jako nejdřív zbičovali, Luciana bičem již byl tak silný, že Lucian padl po třetí ráně k zemi. Hned potom opustili všichni upíři místnost. A v tu chvíli se začal rozevírat strop. Sluneční světlo dopadající na zem bylo oslňující. Paprsek světla byl mířen k Soně. Ve chvíli kdy se jí světlo dotklo, Soňa shořela.
Zbylo po ní jen spálené spoutané tělo. Viktor zabil svou dceru. Měl pocit že to stvoření v její lůně musí zabít, ohrožovalo ho. Napůl upír napůl vlkodlak ale silnější než oba.
Když vektor vešel do místnosti jeho zrak se upínal ke jednomu jedinému cíli, k ohořelému tělu své milované dcery Soni. Lucian naštvaný tak jako nikdy se začal proměňovat. Okovy kterými měl spoutány ruce nevydrželi a praskli. Ale Viktor, jako by tam ani nebyl. To ale Lucianovy nevadilo. Měl plán. Dostal se ven z hradu byl přímo mezi hradbami. Upíři ho zasypávali šípy z kuší. Ale Lucian ještě mocně zařval. Divocí vlkodlaci okamžitě běžely z lesa na pomoc. Lucianovy stoupenci překvapeni že ho poslouchají, se rozeběhli také.
Útok na upíří hrad byl masivní. Lucian obklopen svými vlastními vojáky zamířil přímo k Viktorovi. Boj mezi těmi to dvěma rivaly trval dlouho. Nakonec se Lucianovy podařilo svázat řetězy, do pusy mu zabodl meč. Jeho tělo hodil do studny. Jen co se podíval na ostatní viděl, že byli všichni upíři pobiti. A to co slyšel jako první bylo.
,,Luciane zvládli jsme to, je po všem.“
Lucian s úsměvem odpověděl ,,ne tohle je jenom začátek.“
Lucian nevědomky že Viktor přežil se svou armádou odešel. Ale Viktor nastoupil na loď, kde se uložil do spánku v rakvi. Nadále už ho nikdy nikdo neviděl.
Komentáře
Celkem 0 komentářů