Další krok
Publikováno 30.08.2014 v 11:45 v kategorii Sorcery, přečteno: 174x
Při hledání nového Alien monstra Sorcery jsem si sebou vzal dalšího lovce, na internetu ho můžete, zahlédnou jako BloodMoon.CZ jeho začínající blog najdete zde http://bloodmooncz.infoblog.cz/ . Společně jsme hledaly našeho průvodce, někoho kdo zná les na skrz. Ptaly jsme se všechlidí, kteří, bydlely v jeho blízkosti, ale málo kdo tam chtěl jít dobrovolně. Neměly jsme na výběr musely jsme tam jít samy.
Vešly, jsme do lesa a najednou ucítili nesnesitelný pach. Ze začátku to nebylo taksilné ale jak jsme šly hlouběji tak to zesílilo, bylo mi z toho na zvracení a jsem si dost jistý že i Blood Moonovi. Podívaly jsme se ze srázu dolů a tam ležela mrtvá hnijící ovce. Šly jsme dál v odmění, že se to ukáže, ale našly jsme něco úplně jiného. Viděly jsme dva prchající kluky mohlo by jim být tak dvanáct. A křičely: pomoc! Nechoďte tam, je tam obluda. Blood Moonovi zazářili oči. Věděl jsem, že nás napadla stejná pitomost, vzít ty kluky a předhodit je příšeře. Ne to byl jen vtip, rozeběhly jsme se k Sorcery. Kupodivu vylezlo, až k nám blesku rychle sebou cuklo a v okamžiku zmizelo ve křoví.Oba dva jsme měly nucení se za tím rozběhnout. Ale vyručil nás hlas říkající: Co to bylo? Dva malí kluci stály vyděšeně z námi. V tu chvíli mě nenapadlo nic než říct jim pravdu řekl jsem že kvůli té příšeře tu jsme. Ale nic víc. A tak jsme našly naše průvodce. Tyto kluci žily u tohoto lesa velmi dlouho a les znaly. Jejich jména zůstanou v anonymitě říkejme jim Petr a Matěj. Vedly nás cestami, které jsem ještě neviděl. Jako lovec jsem si já i Blood Moon byly jistí že nás to sleduje, ale byly jsme klidní. Petr a Matěj se na nic neptali nejspíš byly příliš vyděšení.A najednou Petr zapadl do země Blood Moon se k němu rychle rozeběhl, aby ho mohl vytáhnout asi z dvou metrové díry, na šířku měla asi metr. Když byl Petr vytažen na, povrh divil se že ta díra tu nikdy nebyla. Blood Moon i já jsme věděly co to je ale nechtěly jsme vystrašit kluky. Byla to nora.Kluky jsme rychle poslaly domů. Když jsme si byli jistí že nás nevidí vlezly jsme do nory a plazily se hlouběji. Bylo tam plno zatáček a rozcestí že jsme se brzo ztratily. Začaly jsme tedy hledat východ a narazily jsme na trochu vetší vykopanou místnost, ve které jsme se mohly postavit, byla plná kostí menších tvorů.Hnízdo. Ale v chodbě jsme slyšely slabé proběhnutí. Ve vedlejší chodbě jsme dokonce viděly mihnutí tvora. Blood Moon neřekl nic než: Je čas vypadnout.
Nemohl jsem jinak než mu dát za pravdu.
Vlezly jsme do nejbližší chodby a bloudily chodbami. Trvalo dlouho než jsme nešly další východ.
Ztratily jsme pojem po čase. A čím dál jsme byly tím víc nám docházelo že je podkopaný celý les.
Konečně jsme po dlouhém hledání našly jeden z východů. Jen jsme vylezly ven hned nás pohltil teplý vzduch a sluneční teplo. Bylo už ráno. Ten den jsem začal přemýšlet co dělaly dva kluci v noci v temném lese.
Dnešní objevení: Kope to velmi rozlehlé nory.
PS: Na obrázku se pracuje.
Komentáře
Celkem 0 komentářů